Léto, čas koupání

Pokud je horko, a že horko opravdu v posledních dvou dnech bylo, ocení i poštolče koupadlo. Může to být i stará miska pod květináč. Opravdu si to včera užívalo:

Kolik má poštolče životů?

Říká se, že kočka má pět životů. Někdy dokonce sedm nebo devět. Dokáže se ze všeho vylízat. Může spadnout z velké výšky, v pádu se dokáže přetočit tak, aby dopadla na všechny čtyři, a po dopadu na zem ani nezamňouká a utíká pryč.
"Naše"  letošní pro let netalentované a nedostatečně trénované poštolče se od pondělka 20. června ocitlo na zemi a bylo tam odchyceno celkem šestkrát. Naposledy, když se již za tmy po marných pokusech dostat za sourozencem trůnicícm nad ním na bidýlku se nenadále rozhodlo, že by mu to šlo lépe z podlážky lešení, ale minulo ji. Našli jsme ho pak sedět před sousedním domem. Putovalo pak jako obvykle do krabice a výtahem do osmého patra. Měli jsme vážné podezření, že na to, že bude dole zachráněno spolehá a kromě toho se mu jízda výtahem líbí.

Před poslední cestou výtahem (2016/06/23)

Řekni mi, kde spíš, a já ti povím, kdo jsi.

Když poštolčata odrůstají, začne být postupně neúnosné spávat dole na hnízdě a ještě k tomu vleže. Správná poštolka spává nahoře na bidýlku. Vzorem všem generacím poštolčat v tom byla maminka s tatínkem. Letošní padací poštolče pochopitelně ještě na bidýlku nespává. To druhé, létací, už k tomu ale nemá daleko. Po dva večery se pokoušelo bidýlka dosíci a když se to nepodařilo, vzalo zavděk výzubem v nedokončeném polystyrenovém obkladu. Padací poštolče se pak vždy po několika marných pokusech dostat se za ním uvelebí dole na podlaze lodžie.

42 dní ?

Je to opravdu beznadějný případ.Včera se vezlo výtahem vzhůru už dvakrát. Když jsme ho poprvé chytali, tak kolemjdoucímu dítěti radostně pokřikujícímu a ukazujícímu "Poštolka! Poštolka!" maminka vysvětlila, že to už je tam tři dny a jen mávla rukou. Pomalu propadáme dojmu, že se to poštolče létat nikdy nenaučí. Křídla procvičuje jen když jimi mává na rodiče; je ovšem pravda, že křičet k tomu umí náležitě.Touha létat ho popadá, když je samo a chce se dostat za někým z poštolčí rodiny. Pokud je sourozenec s ním, je spokojené, odpočívá a čeká co mu život přinese.

Nadějný a beznadějný případ

Dnes ráno jsme měli v lodžii opět dvě poštolčata. To šikovnější přespalo zřejmě nahoře na lešení a po půl šesté slétlo za sourozencem do hnízda. A tak byli zase spolu:

Dobrá zpráva

Tak už jsme viděli i druhé, vlastně první nezvěstné poštolče. Přiletělo za maminkou na horní podlážku lešení večer ve 20:52. Zjevně je v dobré kondici a létání se mu daří. Už nejen let dolů, ale i vzhůru.

Ještě horší přistání

Ráno jsme zjistili, že zmizelo i zbývající poštolče. Nejenom my, ale i samička, která se marně snažila udat hraboše (v 04:57, 06:09 a 06:30). K tomu hustě lilo. Poštolče, které zřejmě neopatrně propadlo mezi okrajem lodžie a lešením, jsme objevili v lodžii o patro níže. Sedělo tam, obráceno dovnitř a pršelo mu na záda a ocásek. V 10:45 ho konečně objevila i samička, poté co zase jednou důkladně prohledala celou lodžii poté, co jí promoklý sameček přinesl v 10:38 myše.Slétla dolů a nakrmila je a vypadalo to dobře, že už o něm ví, takže mu téměř v pravé poledne mohla naservírovat oběd.

Špatné místo pro přistání

"Naše" poštolče -výzkumník se dnes hned po ránu rozhodlo prozkoumat lešení. Vydalo se pěšmo podél průčelí a vlastně nevíme, kam až dorazilo. Byl to docela dlouhý výlet, z něhož jsme viděli jen začátek a pak šťastný návrat.

 Obě poštolčata ještě spolu po ráno odpočívají na vyhlídce, odkud lze nejlépe pozorovat blížící se rodiče.

Přeskoč, přelez, ale (ne)podlez

Poštolčata, i když jsou to dravci sokolovití, evidentně neznají neznají heslo jednoho ze zakladatelů Sokola, Miroslava Tyrše. Zatímco "naše" šikovnější poštolče - výzkum se chová jako správný Sokol a dokáže už vylétnou z hnízda na polystyrenovou zábranu a ještě výše na skříňku a také slétnout zpět, tomu hruhému prostě vyskavací a předletecké pokusy nejdou. Nakonec mu nezbylo než zvolit cestu dolní a podlézt. A tak teď obě koukají do velkého světa za hranicemi lodžie. Jedno z podlahy a druhé z výše půl metru nad ním. A k tomu hlasitě hulákají na každého kolemletícího opeřence.

Výzkumník

"Naše" šikovnější poštolče se během dneška opět ukázalo jako opravdový výzkumník.Hned ráno odvážně seskočilo ze štokrdlete a vydalo se na průzkum kouta u dveří. Tady ho vidíte při návratu:

Jak lvové bijem o mříže

Ano, už třetí den jsou uvězněni za barikádou z polystyrenu. Samička i sameček je zásobují potravou pravidelně, i když včera dodávka poněkud kvůli vytrvalému dešti vázla. Ale co je to platné, když kolem je širý svět, který je potřeba poznat. Nejsznazší cesta venje přes stoličku, pod níž je umístěna kamera snímající před skříňkou uličku ke hnízdu. Když se nani dokážete vašplhat, je to pak už jen skok na stoličku vyšší, kterou se vězení uzavírá. První to dokázalo šikovnější mladší poštolče dnes v 7:30.

Боривітер звичайний

Název příspěvku Vám nic neříká? Боривітер звичайний je  jméno poštolky obecné v ukrajinštině. Toto jméno nám ve starém článku Il nome del Gheppio sice chybí, Ale naštěstí je tu wikipedie, s níž přeložíte úspěšně lecjaký odborný termín. Třeba i do afrikánštiny, ale my pro komunikaci s dělníky na stavbě, která dospěla až do naší lodžie potřebujeme ukrajinštinu. Nikdo jiný s výjimkou telefonických konzultací s brněnským Ptačím centrem, se s námi už o poštolkách nebaví.

Pozor chodci!

Včera, daleko později než v kterékoliv předchozí sezóně, se poštolčata odhodlala opustit bezpečí hnízda a vyrazila na první průzkumné výpravy za okraj bedýnky. Nejprve to menší a ještě více ochmýřené, ale zřejmě daleko podnikavější a šikovnější, seskočilo před čtvrt na jedenáct z ucha bedýnky a vydalo se do nejbližšího světa. Navštívilo přitom i koš sousedící s bedýnkou. Výlet se mu zjevně zalíbil a tak si ho pak ještě několikrát zopakovalo.

První výlet před hnízdo aneb Takto vypadá naše hnízdo zvenku? (2016/06/13) 

Sliby, chyby

Už jste si toho možná všimli, možná dosud ne. Všechno je zase jinak a možná ještě jinak bude.
Naivně jsme se domnívali, že dohoda nestavět lešení před naší lodžií do odletu ptáků, platí. V sobotu 11.června se nám lešení před lodžií objevilo. Poštolčatům bylo včera minimálně 23 dní (pokud z pěti přežilo to nejmenší, druhé bude o den nebo dva starší). Oproti minulým letům, kdy nám už dvacetidenní poštolčata ťapala čile přede dveřmi, se tato dvě přeživší letošní drží na hnízdě a zatím se neodvážila dále než do bedýnky. Přísun potravy je zřejmě dostatečný, tak proč opouštět známé jistoty...

 Samička přistává s úlovkem (2016/06/12)

Operace zábradlí

Demontáž zábradlí naší lodžie, původně avizovaná na středu, proběhla až dnes, v pátek 10. června a zabrala necelou půlhodinu od půl desáté do desíti. Jak už to tak bývá, všechno bylo trochu jinak. Nedemontovalo se zvenčí, ale zevnitř, takže důmyslný koš, který jsme předtím nastražili jako bariéru mezi bedýnku před hnízdem a zábradlím, putoval rychle na bedýnku. A ještě jeden jsme dali před truhlík pro případ, že by poštolčata napadlo v panice vyrazit ven. Věk na to zatím nemají, což svým chováním při celé opraci povrdila. Seděla v koutě v truhlíku a jen koukala... Hodní horolezci, kteří demontáž prováděli, pak opatrně košíky sebrali.

Stěhování kamer

Ve středu nám mají demontovat zábradlí lodžie. Údajně to má být rychlá operace. Dvojice horolezců zábradlí odšroubuje a snese. Poštolčata by tuto akci měla přečkat v hnízdním koutě a zůstat pak v lodžii do té doby než sama vyletí. Do té doby zůstane lodžie až na zábradlí tak, jak je. Lešení by se mělo zastavit o patro níže.