Kde bude hnízdo

Takhle z podzimku poštolky (stejně jako ostatní opeřenci) již rozvažují, kde bude na jaře nejlepší místo pro založení hnízda. Přemýšlí o tom i „náš“ mladý sameček. Pravidelně se producíruje před samičkou v bedýnce na policích pod bidýlky u dveří a vrtí tam hnízdní důlek. Na snímku nahoře ho vidíte i se samičkou, kterou se mu tam občas podaří vylákat (ona vlevo, on vpravo).

Párování a podzimní hraboš

Tak už tu máme podzim. Poštolky se v nastalých chladných ránech sluní na bidýlcích a zdá se, že samička už se s přítomností vytrvalého mladého samečka smířila a už se opravdu vypadá, že se dali do páru.  Není divu. Jak můžete vidět na srovnávacím snímku z ranní toalety, tak mu to opravdu sluší:

Jak se zalíbit poštolčí dámě

Poštolčí samička, co u nás už skoro dva měsíce bydlí, včera večera zahnala na příletu mladého poštolčího samečka, co se tu vyskytuje teprve pár týdnu. Už jsme o tomto vytvrvalém mladíkovi psali. Samičce se vyrtvale dvoří a jako jediného z řady samečků, co se kolem ní a naší lodžie ochomýtají, ho toleruje a dokonce mu obvykle dovolí v lodžii i přespat. Včerejší vyhazov mu neubral na odhodlání zabrat si zde nalezené hnízdo a získat i samičku. Hned ráno, ještě než samička odletěla byl zpět a ještě nějakou dobu po jejím odletu zůstal, vyhříval se a střežil lodžii proti poštolčím vetřelcům.

Výrostek

V pátek večer za „naší“ poštolkou přiletělo opět další individuum. Vletělo to do poličky nad bidýlky u dveří a tikalo a tikalo a tikalo, takže jsme mysleli, že je to zase poštolčí mladík, který se „naší“ poštolce vytrvale dvoří. Když to však sletělo dolů (v tom nízkém prostoru na nejhořejší poličce se žádný návštěvník dlouho neudrží), ukázalo se, že je to sice zřejmě sameček, ale ještě mladší než ten předchozí.

Vytrvalý mladík

Na začátku září se v naší lodžii objevil nový sameček. Vyhlíží velmi mladistvě. Ocasní pera má už šedá, ale shora na hlavě má ještě množství hnědavých pírek, takže pokud ho vidíte zepředu, snadno si ho můžete splést se samičkou.  Od ''našeho" starého samečka se liší nejen zbarvením hlavy, ale i velkým počtem černých kapek na křídlech. Má spoustu energie a je tu evidentně nový, protože nejprve vše prozkoumal: vyzkoušel posed na těch nejhořejších poličkách pro kamery  i na kamerách pod stropem, které se mu podařilo dokonale přenastavit. Především se ale zajímá o hnízdní bedýnku, v níž vytáčí důlek a o samičku, před kterou se servilně uklání, natřásá a tiká a tiká a tiká.