Když tři jedí za pět

Když se po třídenní nepřítomnosti vrátili domů, zjistili jsme, že poštolčata za tu dobu neuvěřitelně povyrostla. Oteplilo se a v parnu většinu dne proklimbají a samička už je v tom teple klidně může nechat i o samotě. Když přijde čas na krmení vstávají s větším elánem snad jen ráno. To vypadají opravdu jako čilá trojhlavá saň. K večeru už spíše jako ochmýřená saň na krmníku. Sameček totiž nosí jídla jako by jich stále bylo pět a samička je vytrvale vykrmuje.

 

 

No, snad jsme to nezakřikli. V noci byla pěkná bouřka a kdoví, jak se zítra bude dařit lov...