Když si čtete o poštolkách, dozvíte se jako jednu ze základní
informací, že sameček občas střídá samičku v sezení na vejcích v době,
kdy se samička živí donesenou potravou. Dokonce se můžete dočíst, že
sedí na vejcích méně pečlivě. Poštolčí povahy, stejně jako lidské jsou
ovšem různé, a pokud bychom měli soudit podle samečků, kteří se u nás za
deset let vystřídali, museli bychom konstatovat, že emancipace
poštolčích samečků je v tomto směru více než pokročilá. I "náš" letošní
sameček sedí na vejcích neskonale rád. Občas přijde samičce jen tak
nabídnout, že ji vystřídá.
Bezpečnější
způsob, jak ji k tomu přesvědčit je ovšem přinést jí aspoň menší
svačinku. Samička vracející se na hnízdo pak má obvykle problém, jak
samečka z vajec vystrnadit (správně by se v tomto případě mělo říkat
možná vypoštolčit). Sameček předstírá, že má na práci něco důležitějšího
jako otáčení vajec nebo osobní hygienu a že zkrátka samičku nevidí a
neslyší.
To druhé je stěží uvěřitelné, protože samička křičí a křičí a křičí.
Včera večer se snažila samečka vykřičet nepřetržitě celou půhodinu od
půl sedmé do sedmi. Když se pak po půlhodině vrátila, trvalo to ještě
dobrých deset minut než se sameček z vajec konečně zvedl.
Otázka kdo bude sedět na vejcích je zkrátka klíčová.
Žádné komentáře:
Okomentovat