Jako na cizího…

„Naše“ poštolčí samička přináší v posledních dnech jen tak tři – čtyři hraboše denně a k tomu něco menšího – zřejmě hmyz, kterému pracovně říkáme „chrousti“.  O tom, co se děje mimo naši lodžii přehled nemáme, ale na anténě protějšího domu je teď nevídáme a tak snad loví. Pokud ovšem jen na nějakém pro nás méně nápadném místě nečeká na samečka.

Sameček přilétá do lodžie pouze na noc a samička ho zrovna nevítá. Dnes večer ho dokonce zahnala, jako by to byl nějaký cizinec. Přitom je to ale, alespoń podle nápadných světlých skrvn na týle, ten letošní její a „náš“.

K incidentu došlo na bidýlkách nad starým hnízdem, která teď samička preferuje, protože tam na ni hladová poštolčata tolik nekřičí. Sameček nejprve přistál na zábradlí a chvíli tam poseděl. Pak se pokusil přistát na bidýlku za samičkou, ale skončil dole v květináči.  Přistání na bidýlku se mu povedlo až na druhý pokus, ale to už ho vzápětí shodila samička…

Videozáznamy incidentu si můžete prohlédnout u původní verze příspěvku na blogu O myších a poštolkách.