neděle 16. září 2018

Výrostek



V pátek večer za „naší“ poštolkou přiletělo opět další individuum. Vletělo to do poličky nad bidýlky u dveří a tikalo a tikalo a tikalo, takže jsme mysleli, že je to zase poštolčí mladík, který se „naší“ poštolce vytrvale dvoří. Když to však sletělo dolů (v tom nízkém prostoru na nejhořejší poličce se žádný návštěvník dlouho neudrží), ukázalo se, že je to sice zřejmě sameček, ale ještě mladší než ten předchozí.

pátek 14. září 2018

Vytrvalý mladík



Na začátku září se v naší lodžii objevil nový sameček. Vyhlíží velmi mladistvě. Ocasní pera má už šedá, ale shora na hlavě má ještě množství hnědavých pírek, takže pokud ho vidíte zepředu, snadno si ho můžete splést se samičkou.  Od ''našeho" starého samečka se liší nejen zbarvením hlavy, ale i velkým počtem černých kapek na křídlech. Má spoustu energie a je tu evidentně nový, protože nejprve vše prozkoumal: vyzkoušel posed na těch nejhořejších poličkách pro kamery  i na kamerách pod stropem, které se mu podařilo dokonale přenastavit. Především se ale zajímá o hnízdní bedýnku, v níž vytáčí důlek a o samičku, před kterou se servilně uklání, natřásá a tiká a tiká a tiká.

pátek 10. srpna 2018

Jedna sezóna skončila, druhá začíná

Pokud můžeme soudit z online přenosů z poštolčích hnízd, letošní sezóna skončila. Poštolčata vyletěla už i z hnízda ve veži kostela v Mils bei Imst a většina kamer už je vypnuta nebo je nasměrována někam jinam. Ve druhém případě je nejčastěji pouze otočena směrem ven z hnízda, takže se dozvíme něco o jeho okolí (např. v Cáchách).


Letní podvečer v naší lodžii. Sameček přistává na bidýlku za samičkou.

středa 25. července 2018

Nocležnice



Po odstěhování poštolčat do záchranné stanice naši lodžii vbrzku začali dva poštolčí samečkové. Sameček první je, jak se domníváme, otec "našich" letošních poštolčat a po svém znovubjeveníse poměrně často nocuje na bidýlkách nad starým hnízdem. Odtud se ho ovšem pravidelně snaží vystrnadit sameček druhý

pátek 13. července 2018

Prázdné hnízdo


A co se stalo ráno?  "Náš" poštolčí sameček nad ránem vyměnil přední bidýlko za zadní a zůstal na něm do 5 hodin. Pak přelétl na komeru pod stropem u dveří a z ní na hnízdní bedýnku. Chvilku poseděl na jejím okraji a bedlivě si prohlížel její obsah. Hnízdo bylo prázdné...

čtvrtek 12. července 2018

Návrat ztraceného otce


Přiletěl dnes večer těsně po deváté jaky by se nic nestalo... a teď už podřimuje na bidýlku nad starým hnízdem.  Nebyl tu celých nešťastných třináct dní a už je marné přemítat coby, kdyby.

středa 11. července 2018

Odvézt či neodvézt

(aneb jak jsme toto dilema nakonec vyřešili)

 



Pokud sledujete přímý přenos z naší lodžie, tak už určitě víte, že letošní čtyři poštolčata v pozdním nedělním odpoledni zmizela z hnízda. Od úterka 3.července, kdy se zde naposledy ukázala matka poté, co zahnala 29. června poštolčího otce,  jsme dumali jak dlouho máme čekat než je předáme do záchranné stanice a vlastně i to, zda je nezbytné je tam dávat, když se i při naší náhradní péči mají čile k světu. Rozhodně jsme je nechtěli odvézt předčasně, pokud by byla ještě šance, že se jejich rodiče mohou vrátit.